Před 16 lety přišel ten nápad. Založila nadaci, která měla za cíl pomoci seniorům a podporovat důstojný život starších lidí. Ten cíl se nezměnil. Jen Nadace Krása pomoci a její pomoc rok od roku roste. Taťána Kuchařová, zakladatelka a předsedkyně správní rady, je s Nadací logicky spjatá od začátku, péči o starší v sobě má ale snad už od narození.
Vzpomínám si na takové ženské kruhy u babičky. Několik generací žen pospolu. Vlastně právě babička mě k péči o seniory přivedla - inspirovalo mě, jak sama pečovala o své rodiče. Rodina je pro mě základ všeho a princip vzájemné péče a podpory je něco, co by mělo podle mě fungovat nejen v rodinách, ale i ve společnosti. Právě proto jsem před lety založila organizaci, která pomáhá seniorům s misí budovat dobré podmínky pro důstojné a bezpečné stáří nyní i v budoucnosti.
Bavíme se tady o tématech stárnutí, stáří a určitě v našem rozhovoru zazní i pojem senioři. Koho vy si představíte pod pojmem senior? Kdo to je?
To je otázka, nad kterou se vždycky pousměju. Obecně definujeme seniora jako osobu nad pětašedesát let. Nyní to ale znamená už vlastně dvě celé generace. A rozdíly jsou obrovské. Může vám být právě pětašedesát a můžete jezdit dálky na kole a aktivně se zajímat o okolí, stejně starý soused ale bude potřebovat k pohybu zdravotnické pomůcky a celodenní péči. To samé ale může být, když vám je devadesát. Potřeby starších lidí a jejich situace jsou diametrálně odlišné a dávat je do jedné kategorie nedává vůbec žádný smysl. Každý člověk má jiný příběh a jiné potřeby, ale třeba i jiné problémy, které s Nadací řeší.
A “jací senioři” jsou tedy vaši klienti?
Pojítkem mezi našimi klienty jsou základní rysy. Jsou to lidé, kteří potřebují pomoc, aby mohli bezpečně a důstojně žít v prostředí, kde jim bude dobře. Rysem je určitá ztráta soběstačnosti, sociální potřeba nebo třeba úraz. Našimi klienty jsou většinou ti, kteří nemají rodinu nebo jejich rodina nefunguje, jsou tedy odkázáni na pomoc druhého. Našim klientům je průměrně kolem 80 let a kontakt na ně získáváme z nemocnic nebo od jejich sousedů či známých. My pak hledáme péči, která jim zajistí co nejkvalitnější život v domácím prostředí.
S věkem přirozeně přibývá problémů. Ne nutně, zpravidla ale ano. Jaké jsou nejčastější problémy, se kterými se podle vašich zkušeností senioři setkávají?
Obecně je to fyzická mobilita – jako třeba problémy s pohybem, inkontinence a podobně. Dále psychické problémy, kam se nejčastěji řadí ztráta paměti a demence, pak také sociální izolace a nemůžu opomenout také omezený přístup k informacím nebo službám. Možná bude lepší vysvětlit to na nějakém příkladu z praxi mojí Nadace – klient, který k nám přijde, je po operaci, po níž potřebuje chodítko. Potřebuje pomoct s vyřízením příspěvků na péči, zajistit třeba obědy a podobně. Po nedávném odchodu partnerky v srdci zůstaly šrámy, a tak potřebuje propojit s někým, kdo bude pečovat o jeho duši. Také by rád našel někoho, s kým si může popovídat. No a s tím vším mu může pomoct Nadace Krása pomoci.
Jak tedy konkrétně vypadá pomoc Nadace?
Naše koordinátorky péče v programu „Doma bez obav“ pomáhají osamělým seniorům zajistit péči, díky níž mohou žít v domácím prostředí. Cílem tohoto projektu je komplexně zajistit důstojný život seniorů ve vlastní domácnosti, co nejdéle je to možné. Takto jsme pomohli doslova tisícům seniorů, kteří by jinak museli předčasně do ústavní péče. Každá koordinátorka pomáhá konkrétním seniorům, stabilně, dlouhodobě, dokud to potřebují. Vždy tak vědí, na koho se mají obrátit a mají tak důvěru přímo ve svou “dobrou duši”- koordinátorku.
Opomíjenou skupinou jsou neformální pečující, a právě těm také pomáháme - pokud se rodina rozhodne pečovat o blízkého člověka, také je často v nové situaci ztracena a neví, co a jak má kde vyřídit. I ti se na nás mohou obrátit.
Tam, kam nedosáhne naše - dejme tomu - přímá péče, pomáháme také. Podporujeme totiž další proseniorské projekty po celé republice.
Jak už zaznělo, velká část vašich klientů žije sama, bez rodiny, partnera. Někteří rodinu mají, ale i tak potřebují pomoc od někoho v podstatě cizího. Čím si myslíte, že to je?
Dřív bylo naprosto přirozené, že staří žili s mladými, že se o ně rodina starala, až do jejich posledních dní. Dneska máme málo prostoru a času na své blízké a zároveň se zvětšily vzdálenosti mezi lidmi - teď myslím fyzické, ne psychické. Není ojedinělé, že rodiče či prarodiče žijí třeba v Praze a jejich potomci třeba v Německu. Nechci být negativní, ale opravdu vnímám čím dál víc, že zájem o vlastní rodinu klesá a kolikrát nás víc zajímají neznámí lidé, než naše krev.
Nedá se to samozřejmě paušalizovat. Někteří naši klienti prostě rodinu nezaložili, případně partner odešel a děti neměli. Někdy je v rodině obrovská propast, kterou se nedaří překlenout.
Příběhy jsou různé. Důležité ale je, že každý z nich si zaslouží důstojný dovětek.
Je o vás známé, že ráda a často cestujete. Všímáte si i v zahraničí, jak se kde chovají ke starším lidem?
Například Japonsko, tam se starší lidé těší obrovské úctě, respektu, mladí se od nich učí a vnímají stáří jako něco možná až posvátného. Překvapila mě Gruzie, kde je pospolitost a soudržnost rodiny normální součástí života lidí. Mladí se starají o staré a ti dožívají doma.
Ale i v Evropě jsou státy, které v péči o starší jdou příkladem. Třeba skandinávské země
V posledních letech se to v České republice zlepšuje. Věřím, že i díky práci mé Nadace. Do našeho týmu i dobrovolnického programu přichází hodně mladých lidí, což mi dělá velkou radost. Neřekla bych tedy, že je u nás situace špatná. V současné složité situaci vidíme, jak je obrovská vlna solidarity mezi lidmi napříč všemi generacemi.
Nutno dodat, že stárnutí se týká všech. Lidí, států, kontinentů. Každý stát, každý národ této výzvě čelí a čelí také otázkám, jak se starat o své stárnoucí blízké a jak připravit sama sebe i společnost na vlastní stárnutí.
Jak můžeme my sami seniorům pomáhat?
Zajímat se. V prvé řadě se zajímat o to, jak se mají a co potřebují. A to nemluvím jen o vlastních prarodičích, ale třeba i o známých, sousedech. Můžeme se občas zeptat, zda nepotřebují třeba nákup, vyvenčit pejska, poradit se záležitostmi, se kterými si neví rady. Pomoct najít a třídit informace o tom, co se děje. Nebo si jen obyčejně popovídat.
Pokud jde o pomoc nám, jako organizaci, která cíleně a efektivně pomáhá seniorům, budeme samozřejmě vděční za každý finanční dar, za každou podporu, která nám umožní vytvářet lepší podmínky pro stárnutí.
Pomoc seniorům je důležitá pro celou společnost. Senioři jsou našimi rodiči a prarodiči, a proto si zaslouží naši úctu a podporu.
O Nadaci
Nadace Krása pomoci vznikla v roce 2008. Od té doby rozdělila mezi další neziskové organizace pomáhající seniorům 36 mil. korun a celkem seniory podpořila částkou 68 mil. korun.
Primárním posláním nadace je podpora seniorů a rozvíjení pozitivního přístupu ke stáří. Hlavním cílem je zajistit důstojný život starších lidí v domácím prostředí a zabránit tak předčasnému a často zbytečnému umisťování seniorů do institucionální péče (která je navíc pro stát velmi nákladná). V programu Doma bez obav přímo pečuje o seniory, podporuje ale pomoc tisícům seniorů po celé republice. Má vlastní dobrovolnický program a působí na veřejné mínění také svou osvětovou činností.
Nadace se v projektu Zlatá práce věnuje tématu proměny pracovního trhu v souvislosti se stárnutím populace.
Více informací: www.krasapomoci.cz / Facebook / Instagram / LinkedIn
O Taťáně
Zakladatelka a předsedkyně správní rady Nadace Krása pomoci; influencerka a aktivistka; česká topmodelka; vítězka Miss World a SDGs ambasadorka. Vedle úspěšné dlouholeté kariéry v komerčním businessu se Taťána přes 15 let věnuje podpoře v sociální oblasti, od roku 2017 také aktivně propaguje Cíle udržitelného rozvoje. V roce 2014 byla zařazena do prestižního žebříčku mladých osobností Forbes “30 pod 30”. V roce 2017 o ní vznikl dokument z cyklu GEN – Galerie Elity Národa. Spolupracuje také s OSN. Pravidelně se účastní akcí pořádaných OSN a je hlasem neziskovek.
22 dub 2024