Sklenička vína pro zdraví? Mýtus s částečným základem
Červené víno je často spojováno se zdravím srdce díky obsahu resveratrolu, látky, která má antioxidační účinky. Odkaz na středomořskou stravu, kde se víno běžně konzumuje, tuto teorii ještě posílil.
Vědecké studie však ukazují, že množství resveratrolu v běžné sklenici vína je příliš nízké na to, aby mělo výrazný zdravotní účinek. Naopak se stále více potvrzuje, že i malé množství alkoholu může zvyšovat riziko některých onemocnění, zejména rakoviny a neurodegenerativních chorob.
Víno tedy není „zdravotní elixír“, jak se někdy prezentuje. Pokud si člověk občas skleničku dopřeje, nemusí si dělat výčitky, ale spoléhat na něj jako na prevenci nemocí není na místě.
Pohyb a dlouhověkost: Je nutné běhat?
Pravidelná fyzická aktivita je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících délku života. Nemusí to ale nutně znamenat běhání. Studie ukazují, že i každodenní chůze, plavání nebo práce na zahradě mají pozitivní vliv na srdce, metabolismus i mozek.
Důležitější než intenzita je pravidelnost. I lidé, kteří neprovozují žádný specifický sport, ale jsou aktivní během dne (například chodí po schodech, pracují venku, tráví čas na procházkách), mají lepší zdravotní výsledky než ti, kteří mají sedavý životní styl.
Extrémní trénink naopak může vést k opotřebení kloubů, zvýšenému stresu pro organismus a vyššímu riziku úrazů. Klíčem k dlouhověkosti není uběhnout maraton, ale najít si pohyb, který člověku vyhovuje a který může provozovat dlouhodobě.
Superpotraviny jako zázračný recept?
Trh s výživou je plný superpotravin, které slibují dlouhověkost – od chia semínek po kurkumu. Tyto potraviny mohou mít pozitivní účinky na zdraví, ale žádná z nich sama o sobě nezaručí delší život.
Dlouhověkost je vždy výsledkem celkového životního stylu. Lidé v oblastech s nejvyšším počtem stoletých (tzv. modré zóny) nejedí exotické superpotraviny, ale spíše lokální, čerstvé a minimálně zpracované potraviny. Jde o jednoduchou, ale vyváženou stravu s dostatkem zeleniny, celozrnných produktů, kvalitních tuků a bílkovin.
Genetika versus životní styl
Často se říká, že dlouhověkost je dědičná. Geny hrají určitou roli, ale podle výzkumů ovlivňují délku života maximálně z 20 až 30 procent. Mnohem důležitější jsou faktory, které může člověk ovlivnit – strava, pohyb, spánek, stres a sociální kontakty.
Lidé, kteří se dožívají vysokého věku, mají často společné rysy: pravidelný pohyb, vyváženou stravu, aktivní společenský život a nižší hladinu stresu. Nejde tedy jen o genetiku, ale především o životní návyky.
Co tedy skutečně funguje?
- Pravidelný pohyb, ať už ve formě sportu nebo běžné denní aktivity.
- Vyvážená strava, založená na přirozených a minimálně zpracovaných potravinách.
- Dostatek spánku, který je zásadní pro regeneraci těla i mozku.
- Sociální vazby, které snižují stres a podporují duševní pohodu.
- Pozitivní přístup k životu, který je společným jmenovatelem většiny dlouhověkých lidí.
Dlouhověkost není výsledkem jednoho konkrétního návyku, ale celkového životního stylu. Sklenička vína může být příjemným rituálem, běh skvělou formou pohybu, ale skutečnou cestou ke zdravému stáří je rovnováha mezi tělem i myslí.
19 bře 2025