Co skutečně funguje, abychom zůstali déle soběstační

Každý z nás stárne, ale průběh stárnutí není předem daný. To, zda zůstaneme déle soběstační a budeme si užívat aktivní život, nezávisí jen na genech. Velkou roli hraje náš životní styl a prostředí, ve kterém žijeme. A právě tady máme prostor ovlivnit mnohé. Některé věci, které fungují, jsou úplně jednoduché – jen se jich musíme držet dlouhodobě.


Pravidelný pohyb je nejjednodušší a zároveň nejúčinnější „lék na stáří“.
Nemusí to znamenat posilovnu nebo běhání maratonů. Prospěšná je i obyčejná chůze, každodenní cvičení s vlastní vahou, plavání, jóga nebo práce na zahradě. Pohyb posiluje svaly i kosti, zlepšuje rovnováhu a předchází pádům. Zároveň ale působí i na mozek,  podporuje prokrvení, snižuje riziko demence a pomáhá udržovat dobrou náladu. I krátká procházka každý den může znamenat velký rozdíl v tom, jak dlouho člověk zůstane soběstačný.

Neméně důležitá je péče o mozek. Paměť, soustředění nebo schopnost učit se nové věci se dají trénovat v každém věku. Pomáhá čtení, luštění křížovek, skládání puzzlí, ale i učení se cizímu jazyku nebo práce na počítači. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří se učí nové věci, si uchovávají kognitivní schopnosti déle. Velkou roli hraje i sociální kontakt. Osamělost je jedním z největších rizikových faktorů stárnutí. Když člověk ztrácí pravidelný kontakt s okolím, mozek není dostatečně stimulován a stárne rychleji. Obyčejný rozhovor s přáteli, rodinné setkání nebo společné vaření dokáže být stejně důležité jako cvičení nebo léky.

Dalším pilířem soběstačnosti je zdravý životní styl. To znamená především pestrou stravu s dostatkem ovoce, zeleniny, vlákniny a bílkovin, pitný režim a kvalitní spánek. Naopak kouření a nadměrná konzumace alkoholu patří mezi faktory, které stárnutí výrazně urychlují. Do toho se přidává prevence, pravidelné návštěvy lékaře a preventivní prohlídky pomáhají zachytit problémy včas. Například vysoký tlak nebo cukrovka, pokud se neléčí, mohou postupně vést k omezení soběstačnosti.

A nesmíme zapomenout ani na psychickou pohodu. Stres, deprese nebo dlouhodobá nespokojenost mohou ovlivnit nejen náladu, ale i fyzické zdraví. Člověk, který má smysluplné aktivity, udržuje kontakt s okolím a cítí se potřebný, stárne pomaleji a déle zůstává aktivní. Pro někoho to znamená zahradničení, pro jiného dobrovolnictví nebo hlídání vnoučat. Každodenní malé radosti mají větší význam, než si připouštíme.

Soběstačnost není jen o fyzické síle. Je to kombinace pohybu, tréninku mozku, zdravého životního stylu a vztahů s lidmi kolem nás. To všechno dohromady dokáže přidat roky, které nejsou jen delší, ale hlavně kvalitnější. Nikdy není pozdě začít,  i malé kroky, jako je častější procházka, nové hobby nebo pravidelný telefonát s přáteli, mohou mít velký dopad.


24 zář 2025